Když jsou mince bezcenné

Všichni ještě pamatujeme padesátihaléřové mince, většina z nás i ty dvaceti- a desetihaléřové. Tyto mince byly zrušeny (padesátihalíře v roce 2008, dvaceti- a desetihalíře v roce 2003), protože měly příliš nízkou hodnotu. V obchodech se od té doby při platbě hotovostí zaokrouhluje na celé koruny a halíře se používají pouze při platbě kartou nebo přes internet. To všichni víme.
hromada centů
 
Zajímavé je ale si uvědomit, že mnohé zahraniční měny neruší své bezcenné mince tak jako česká koruna. Nejjednodušším příkladem, s kterým se většina z nás setkala, je euro. V eurozóně jsou platné mince o hodnotě 1 eurocentu a stále se používají (i když v Nizozemsku a Finsku už jen velmi zřídka). Hodnota těchto mincí je přitom (přibližně) pouhých 25 halířů! Navíc se eurem platí v mnoha zemích, kde jsou ceny (i platy) mnohem vyšší než u nás (například v Německu) a reálná hodnota těchto mincí je tedy ještě nižší!
Euro ale rozhodně není výjimkou. Americká jednocentová mince (tzv. penny) má při současném kurzu hodnotu asi 23 halířů, jeden japonský jen má hodnotu 22 halířů, britská pence 28 halířů, kanadský jednocent 17 halířů a jedna ruská kopějka dokonce jen 0,35 halíře (i když je pravda, že v Rusku jsou ceny o dost nižší).
 mince centů
Jaké jsou s těmito mincemi problémy? Je jich hned několik. U mnohých mincí (například u amerického i evropského centu) je hodnota kovu, z něhož jsou vyrobeny, větší, než jaká je hodnota dané mince. Vlády tedy musí platit miliony, protože jejich výroba stojí víc peněz, než kolik jich při ní vznikne. Lidé si navíc těchto mincí kvůli jejich bezcennosti neváží, neradi jimi platí a ztrácí je mnohem častěji než jiné mince nebo bankovky. Obchody je ale potřebují na vracení, a proto se musí vyrábět stále nové, aby se udržely v oběhu.
 
A proč se tedy nezruší? Příčiny jsou v různých zemích různé. V Evropě by jejich zrušení vyžadovalo konsenzus napříč eurozónou, jehož dosažení je na mezinárodní úrovni pochopitelně těžší než na úrovní státní. V Americe pak zrušení jednocentů brání místní konzervatismus. Lidi jsou na „penny“ zkrátka zvyklí. Je na ní navíc vyobrazená prezident Lincoln, který je stále velmi populární.
Charitativní organizace navíc argumentují, že zrušením nejmenších mincí by klesly jejich příjmy o statisíce, protože lidé by méně ochotně přispívali. Pokud by to byla pravda, tak by to bylo s lidskou dobročinností dost špatné. Já tomu ale nevěřím, protože charitativní organizace přece fungují i u nás, kde jsme si své malé mince zrušili.